Malaysia slots Srbské víno, srbské produkty Radovan Marin
 
O vínì

Srbská vína
Srbsko je zemí s mnohaletou vinaøskou tradicí, která byla narušena obèanskou válkou v 90.letech 20. století. Pøestože srbská vína nejsou tak známá, jejich kvalita je vysoká.
Naším cílem je pøiblížit tato vína znalcùm a milovníkùm tohoto lahodného nápoje.

Území Srbska je rozdìleno do 9 vinaøských oblastí, z nichž nejvýznamnìjší jsou oblasti Negotinska krajina okolo øeky Timok, Vršac v regionu Banát na území východní Vojvodiny, Fruška Gora v jižní Vojvodine, Subotica na severu Vojvodiny, Šumadija v centrálním Srbsku, která je souèasnì nejvìtším vinaøským regionem na území státu a Župa v oblasti Kosovo.

Modré odrùdy jsou ve velké pøevaze, pìstuje se jich asi 80 %.  Jsou to Prokupac, Gamay, Plovdina, Pinot noir, Plemenka, Merlot a Cabernet Sauvignon. Nejlepší èervená srbská vína jsou z okolí Župy. Vyrábìjí se z odrùdy Prokupac. Ze stejné odrùdy se vyrábí i Župská Ružice, lehké, suché rùžové víno. Známá je i smìs Pinot noir a Gamay, støednì plné rubínové víno, s vyrovnanými kyselinami a tøíslovinami.

Z bílých odrùd je to Smederevka, Vlašský ryzlink, Žilavka, Semillon, Sauvignon, Sylvánské zelené a Tramín èervený. Nejvíce je cenìna odrùda Smederevka, která v okolí mìsta Smederevo tvoøí až 90 % výsadeb. Dává, mìkká, polosladká vína s ovocným aroma.

Detailní rozdìlení vinaøských oblastí:


    oblast Timok - podoblast Krajina (centralizováno v Negotinu), Knjaževac
    oblast Nišava Jugna Morava - podoblasti Aleksinac, Toplica, Niš, Nišava, Leskovac, Vranje
    oblast Zapadna Morava - podoblasti Èaèak, Kruševac
    oblast Šumadija Velka Morava - podoblasti Mlava, Jagodina, Belgrade, Oplenac
    oblast Pocerina
    oblast Srem
    oblast Banat - podoblasti Jižní Banat, Severní Banat
    oblast Subotica Horgoš
    oblast Kosovo

Srbské vinohradnictví

Pøestože Srbsko nabízí øadu oblastí vhodných pro pìstování vinné révy, dovoz vína do této zemì je dvakrát vìtší než vývoz. Podle Darka Jakšiæe z oddìlení vinaøství na Ministerstvu zemìdìlství má pìstování vinné révy a výroba vína v Srbsku velkou perspektivu. Srbští vinaøi totiž nepokrývají ani srbskou spotøebu tohoto nápoje.

Bìhem let  2009 až 2010 bylo vinnou révou novì osázeno jen 600 hektarù a celková plocha ošetøovaných vinohradù je jen asi 15 000 až 20 000 hektarù. Oficiální statistický údaj 60 000 hektarù je podle Darka Jakšiæe nìkolikanásobnì nadhodnocen. Roèní produkce vína dosahuje 200 000 litrù.

Zájemcùm o pìstování vinné révy nebo pìstitelùm, kteøí se rozhodnou rozšíøit své vinohrady nyní Ministerstvo zemìdìlství nabízí dotaci ve výši 10 000 až 13 000 EUR na hektar. Jedná se o nejvìtší dotaci pro vinaøe v regionu. Samozøejmì náklady na založení vinohradu a otevøení vinaøství jsou vyšší. V pøípadì èerveného vína se navíc poèáteèní investice zaène vracet až po deseti letech. Nicménì i tak se jedná o významnou pomoc státu místním vinaøùm. Tato státní pomoc vynikne zvláštì v porovnání se sousední Makedonií. Vinaøi z této zemì, proslulé dobrým vínem, se musejí obejít bez dotací.

Odborníci z Ministerstva zemìdìlství Srbska pøedpokládají, že státní podpora bude motivovat èást pìstitelù tradièního “rychloobrátkového” ovoce, pøedevším malin a jahod, zabývat se i vinaøstvím a dojde k potøebné diverzifikaci vývozu srbského zemìdìlství. Srbsko patøí k nejvìtším vývozcùm malin na svìtì a pøedevším malá hospodáøství jsou na tomto produktu zcela závislá. Pokles výkupních cen èi krupobití tak existenènì ohrožuje celou øadu rodin.

K nejúspìšnìjším souèasným srbským vinaøùm patøí Lazslo Boni, vlastník vinaøství  DiBonis. Také on vidí v pìstování vinné révy v Srbsku velkou perspektivu. Pøestože jeho vína je možné koupit i v Japonsku, hlavní odbytištì vidí v Ruské federaci. Cestu na tento trh usnadnilo i zrušení celní ochrany ruského trhu. Jeho tvrzení potvrzuje i statistika – za posledních sedm mìsícù vzrostl export srbských vinaøù do Ruska o 57 procent.

Administrace webu  ||  Created by: www.Tvorime-Weby.cz © COPYRIGHT 2012