O víně

Srbská vína
Srbsko je zemí s mnohaletou vinařskou tradicí, která byla narušena občanskou válkou v 90.letech 20. století. Přestože srbská vína nejsou tak známá, jejich kvalita je vysoká.
Naším cílem je přiblížit tato vína znalcům a milovníkům tohoto lahodného nápoje.

Území Srbska je rozděleno do 9 vinařských oblastí, z nichž nejvýznamnější jsou oblasti Negotinska krajina okolo řeky Timok, Vršac v regionu Banát na území východní Vojvodiny, Fruška Gora v jižní Vojvodine, Subotica na severu Vojvodiny, Šumadija v centrálním Srbsku, která je současně největším vinařským regionem na území státu a Župa v oblasti Kosovo.

Modré odrůdy jsou ve velké převaze, pěstuje se jich asi 80 %.  Jsou to Prokupac, Gamay, Plovdina, Pinot noir, Plemenka, Merlot a Cabernet Sauvignon. Nejlepší červená srbská vína jsou z okolí Župy. Vyrábějí se z odrůdy Prokupac. Ze stejné odrůdy se vyrábí i Župská Ružice, lehké, suché růžové víno. Známá je i směs Pinot noir a Gamay, středně plné rubínové víno, s vyrovnanými kyselinami a tříslovinami.

Z bílých odrůd je to Smederevka, Vlašský ryzlink, Žilavka, Semillon, Sauvignon, Sylvánské zelené a Tramín červený. Nejvíce je ceněna odrůda Smederevka, která v okolí města Smederevo tvoří až 90 % výsadeb. Dává, měkká, polosladká vína s ovocným aroma.

Detailní rozdělení vinařských oblastí:


    oblast Timok - podoblast Krajina (centralizováno v Negotinu), Knjaževac
    oblast Nišava Jugna Morava - podoblasti Aleksinac, Toplica, Niš, Nišava, Leskovac, Vranje
    oblast Zapadna Morava - podoblasti Čačak, Kruševac
    oblast Šumadija Velka Morava - podoblasti Mlava, Jagodina, Belgrade, Oplenac
    oblast Pocerina
    oblast Srem
    oblast Banat - podoblasti Jižní Banat, Severní Banat
    oblast Subotica Horgoš
    oblast Kosovo

Srbské vinohradnictví

Přestože Srbsko nabízí řadu oblastí vhodných pro pěstování vinné révy, dovoz vína do této země je dvakrát větší než vývoz. Podle Darka Jakšiće z oddělení vinařství na Ministerstvu zemědělství má pěstování vinné révy a výroba vína v Srbsku velkou perspektivu. Srbští vinaři totiž nepokrývají ani srbskou spotřebu tohoto nápoje.

Během let  2009 až 2010 bylo vinnou révou nově osázeno jen 600 hektarů a celková plocha ošetřovaných vinohradů je jen asi 15 000 až 20 000 hektarů. Oficiální statistický údaj 60 000 hektarů je podle Darka Jakšiće několikanásobně nadhodnocen. Roční produkce vína dosahuje 200 000 litrů.

Zájemcům o pěstování vinné révy nebo pěstitelům, kteří se rozhodnou rozšířit své vinohrady nyní Ministerstvo zemědělství nabízí dotaci ve výši 10 000 až 13 000 EUR na hektar. Jedná se o největší dotaci pro vinaře v regionu. Samozřejmě náklady na založení vinohradu a otevření vinařství jsou vyšší. V případě červeného vína se navíc počáteční investice začne vracet až po deseti letech. Nicméně i tak se jedná o významnou pomoc státu místním vinařům. Tato státní pomoc vynikne zvláště v porovnání se sousední Makedonií. Vinaři z této země, proslulé dobrým vínem, se musejí obejít bez dotací.

Odborníci z Ministerstva zemědělství Srbska předpokládají, že státní podpora bude motivovat část pěstitelů tradičního “rychloobrátkového” ovoce, především malin a jahod, zabývat se i vinařstvím a dojde k potřebné diverzifikaci vývozu srbského zemědělství. Srbsko patří k největším vývozcům malin na světě a především malá hospodářství jsou na tomto produktu zcela závislá. Pokles výkupních cen či krupobití tak existenčně ohrožuje celou řadu rodin.

K nejúspěšnějším současným srbským vinařům patří Lazslo Boni, vlastník vinařství  DiBonis. Také on vidí v pěstování vinné révy v Srbsku velkou perspektivu. Přestože jeho vína je možné koupit i v Japonsku, hlavní odbytiště vidí v Ruské federaci. Cestu na tento trh usnadnilo i zrušení celní ochrany ruského trhu. Jeho tvrzení potvrzuje i statistika – za posledních sedm měsíců vzrostl export srbských vinařů do Ruska o 57 procent.

Administrace webu  ||  Created by: www.Tvorime-Weby.cz © COPYRIGHT 2012